Co je vlastně taková negativní zóna v dnešním slova smyslu? Negativní zónou je kterákoliv místnost, kde není televize, rádio, počítač. Zkrátka žádná elektronika. Ani jedno jediné přijímací zařízení, na které by se člověk mohl po večerech koukat. Ložnice, očištěná od osidel novodobé společnosti, která brání lidém v plném prožití jejich spánku, neboť je neustále táhne k sobě. Vezměte to takhle – každý večer by byl jako spaní ve stanu v přírodě. Žádné vychytávky, žádné baterky, nabíječky. Žádná práce, žádní lidé (kromě těch ve vaší posteli), žádné volání. Jenom vy a postel. Proč to vlastně nezní tak úplně špatně?

Technologie nám krade život i spánek

Pokud nepracujete s pomocí internetu, tak nemáte žádné výmluvy, pro kterou byste byli omluveni z obecného pravidla, že technologie nás čím dál více odvádí od skutečného života k tomu, který si vytváříme na sociálních sítích a internetu. Technologie je distrakcí, něco, co odtahuje naši pozornost od důležitých věcí směrem k těm nedůležitým, abstraktním. Co je vlastně sociální síť? Proč se tolik bojíme, že za tu chvíli, co nejsme připojení, se toho tolik stane a my to zmeškáme? Proč hrajeme připitomělé hry na internetu, když můžeme hrát hry s naším domácím mazlíčkem nebo ostatními členy domácnosti?

Samozřejmě askeze je nemyslitelná

Už dnes, a to s technologií a internetem nejsme tak dlouho kamarádi, si nedokážeme svět bez něj představit. Jak bychom se dorozumívali, co bychom dělali ve volném čase? TO jsou všechno otázky, na které dnes bez počítače či telefonu nedokážeme odpovědět. Opravdu tolik potřebujeme mít svět v hrsti? Je to vůbec skutečný svět? Je to alespoň odraz světa? Nebo je to jenom černý díra v naší dlani, do které jenom dáváme, ale nic si nebereme? Pomalu se ukrádá náš čas, který máme přesně vymezený v tomto životě, stárneme, aniž bychom si to uvědomovali.

A přesně proto existuje koncept negativní zóny. Alespoň v jedné místnosti v celém domě na vás nedolehne nic jiného než síla vlastní myšlenky a hloubka vlastního hlasu. Zkuste to.